|
|
Zeleň veřejných prostorů v nových obytných souborech (obytné soubory v okrajových částech měst)
Horká, Julie ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Otruba, Ivan (oponent) ; Urbášková, Hana (oponent) ; Wittmann, Maxmilian (vedoucí práce)
Zeleň se v současné postindustriální společnosti významně spolupodílí na prostorovém, provozním i funkčním uspořádání městského prostředí v intencích stále více požadované udržitelnosti. Tato dizertační práce sleduje ve své úvodní části vztah formování zeleně a její struktury v urbánním prostředí v historii. Prvky zeleně v městském prostředí, ale i na jeho okrajích naplňovaly celou řadu funkcí od produkčních, estetických, až po rekreační a ekologické. Plochy zeleně se postupně staly rovněž důležitým veřejným prostorem. Vegetační plochy v současném urbánním prostředí vznikají zejména ve formě rekultivací postindustriálních území, menších parkově upravených ploch, zeleně obchodních a zábavních center, případně zeleně obytných celků. Právě posledním jmenovaným typem, který by měl být v nejbližší koexistenci s obytným prostředím, se zabývá i dizertační práce. Zaměřuje se na možnosti tvorby ekologických obytných celků, které se mohou stát náhradou /či alespoň jednou z možných variant/ k monofunkčním obytným zónám vznikajících na okraji našich měst a ve volné krajině a působit tak proti probíhající suburbanizaci a jejím negativním vlivům. Text dizertace si klade otázku, jaké kvalitativní aspekty zeleně podporují vznik živých, atraktivních a udržitelných veřejných prostranství. Porovnáním a následným zhodnocením vybraných příkladů ze zahraničí /Rakousko, Německo, Holandsko/ i z České republiky jsou pak definovány nezbytné a optimální kvalitativní vlastnosti zeleně ve veřejných, ale i polo-veřejných prostorech v obytných komplexech. Tyto příklady dobré praxe jako celku nebo jejich částí mohou sloužit jako inspirace pro rozvoj bytových projektů v České republice ať již na preferovaných plochách brownfields nebo citlivě zvolených nových územích rozvoje. Závěrečná kapitola zdůrazňuje neoddělitelnost tvorby veřejných prostranství a zeleně v obytných celcích od udržitelného rozvoje území v intencích formování kompaktního a prostupného města
|
|
|
Obytný soubor Brno-Řečkovice
Macečková, Eliška ; Havlík, Václav (oponent) ; Herzan, Radovan (vedoucí práce)
Území se nachází na severním okraji města Brna v městské části Řečkovice a Mokrá Hora a je situováno v rozvojových disponibilních plochách města v klínu mezi stávající zástavbou. Na jih od území leží areál bývalých vojenských kasáren. Řešené území je navržené jako obytná čtvrť s veřejnou vybaveností, administrativními prostory, sportovními plochami a plochami pro rekreaci. Stávající zástavba v území se skládá z řadových i samostatných rodinných domů. Nově navrhovaná zástavba je řešena převážně z blokových nízkopodlažních bytových domů do čtyř nadzemních podlaží. Na východě území navazují na původní zástavbu rodinné domy se zahradami. Území se nachází na severním svahu, proto je zvoleno optimální natočení bloků ke světovým stranám. Území je dostupné z východu ze sběrné místní komunikace na ulici Žilkova a ze západu z ulice Terezy Novákové. Stavby, které lemují ulici Terezy Novákové, jsou bariérové domy s funkcí občanskou, administrativní a částečně slouží pro bydlení. Těžiště území se přimyká k ulici Terezy Novákové. Jedná se o veřejný prostor s občanským vybavením, blízkou zastávkou MHD, podzemním parkovištěm a pěší zónou směřující do parku. Plochy pro rekreaci jsou umístěny na severu území, kde se nachází park a sportoviště. Mateřská škola je navržena v centrální klidnější části území, mezi zástavbou bytových a rodinných domů. V území se nachází také základní umělecká škola, domov důchodců a kulturní sál. Kromě obslužných komunikací jsou zde navrženy i komunikace funkční skupiny D1, obytné zóny, a komunikace funkční skupiny D2, pěší zóna. Odstavná parkování sloužící bytovým domům jsou zajištěna podzemními garážemi. Zelené střechy podzemních garáží tvoří soukromý a zároveň klidový prostor vnitrobloků.
|
|
|
Význam a úloha zeleně v historických centrech měst
Tašnerová, Lucie ; Kotrla, Jan (oponent) ; Májek, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce se zaměřuje na urbanistickou analýzu, veřejný prostor a situaci zeleně v historickém centru města Litomyšle s ohledem na vytvoření kvalitního veřejného prostoru. Městská zeleň je nedílnou součástí urbánního prostředí města. Kromě zástavby, technické infrastruktury a služeb, je důležitou složkou každého městského prostoru. Je součástí životního prostředí člověka a má nemalý podíl na psychické pohodě člověka. Je známo mnoho funkcí a druhů veřejné zeleně. Stromy a keře vytváří architektonické prvky v travnatých plochách. Výsadba, údržba i obnova zeleně musí patřit mezi priority rozvoje každého města. První část práce popisuje terminologii, rozdělení a vývoj městské zeleně. Druhá část je zaměřena na analýzu prostoru historického centra města Litomyšl s ohledem na zeleň. Jsou zde definovány současné problémy a limity, kterými veřejný prostor ztrácí na kvalitě a není kvůli nim možný další rozvoj. V závěru práce je navrženo výsledné řešení pro revitalizaci prostoru zeleně tak, aby došlo k rozvoji veřejného prostoru a eliminaci současných limitů a problémů se zachováním urbanistické koncepce historického centra města.
|
|
|
Staro - nové městské lázně
Hrušková, Ludmila ; Šindlar, Jiljí (oponent) ; Hrabec, Josef (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá Městskými lázněmi v Zábrdovicích od arch. Bohuslava Fuchse. Do prostor se zpátky vložily lázně, které svými funkcemi nezatěžují stavbu. Urbanistická studie pojednává areál Zábrdovice, které se stanou Vojenským kampusem.
|
|
|
Územní studie „Zbrojovka“
Bílek, František ; Dominik, Vladimír (oponent) ; Herzan, Radovan (vedoucí práce)
Záměrem této diplomové práce je revitalizace bývalého areálu Zbrojovky Brno. Tento areál je v územním plánu klasifikován jako „brownfield“. Areál má velice výhodnou polohu v rámci Brna Nachází se v centrální části Brna a dopravně je velice blízko stávajícímu i nově navrženému velkému městskému okruhu. Důležitými ovlivňujícími prvky pro návrh je řeka Svitava lemující západní část areálu a železniční koridor lemující východní část areálu. Zadané řešené území areálu zbrojovky bylo rozšířeno v rámci tohoto projektu o území bývalého areálu Zetoru a přilehlé plochy směrem k ulici Markéty Kuncové. Z bývalého areálu bylo zachováno několik objektů, které zapadali do urbanistického konceptu a zároveň byli v dobrém technickém stavu. Funkčně bude nově navržené území plnit plnohodnotnou funkci samostatné městské čtvrti. Polyfunkční zástavba obsahuje především obytné objekty, administrativní objekty, objekty veřejné vybavenosti, rekreační plochy a ostatní funkční celky. Urbanistická koncepce návrhu vychází z analýzy okolních bloků. Na základě analýzy rozměrů a výšky bloků byl navržen idealizovaný blok, ze kterého byl vytvořen pravidelný rast bloků s šířkou ulic 20m, který byl následně aplikován na nově navržené vstupní body do území. Celkové urbanistické a hmotové řešení blokové zástavby je dále ovlivněno základními koncepčními body. Mezi tyto koncepční body patří pohledové osy ze vstupních bodů na orientační bod, kterým je v tomto případě bývalý továrenský komín. Dalším bodem je vytvoření nového ramene řeky Svitavy. Vzhledem k tomu, že celé okolí areálu zbrojovky postrádá kvalitní veřejný prvek zeleně je dalším koncepčním bodem návrh veřejného parku. Do navrženého rastru bloků je navrženo dopravní řešení. Jako protihluková ochrana před stávajícím železničním koridorem slouží pás administrativních budov podél tohoto koridoru. Kombinací těchto základních koncepčních bodů a rastru bloků vznikne urbanisticko- architektonické řešení areálu „Nové Zbrojovky".
|
|
|
Zmapování vybraného prvku městské zeleně
VOKÁLOVÁ, Zuzana
Tato bakalářská práce se zabývá zmapováním zeleně největšího českobudějovického hřbitova sv. Otýlie. První část práce se formou literární rešerše zabývá významem zeleně v městském prostředí, vhodností dřevin a jejich následnou péčí. V praktické části je popsáno a zanalyzováno vybrané území hřbitova sv. Otýlie v Českých Budějovicích. Práce se zabývá problematikou péče o zeleň v takovémto prostředí, kde se řeší původní výsadba stromů (stáří přes 100 let) s jejím poškozením a novou výsadbou. Vliv na následnou údržbu má i kopání hrobů, údržba komunikací a vliv biotických faktorů s následnou změnou klimatu.
|
|
|
Rostliny v nádobách ve veřejné zeleni
Konečná, Helena
Tato bakalářská práce se zabývá rostlinami v nádobách ve veřejné zeleni. Poskytuje informace posuzující historii i současný stav řešeného tématu. Podrobně rozebírá jednotlivé okruhy týkající se rostlin v nádobách a kriticky je hodnotí. Klade důraz především na význam a funkci vegetace v nádobách v současnosti a možnosti jejího použití ve veřejné zeleni. V neposlední řadě se práce zabývá jednotlivými typy pěstebních systémů a pochopení problematiky nádob první a druhé generace. V závěru literární části jsou podrobně rozebrány pěstební skupiny rostlin a porovnány jejich vlastnosti s ohledem na využití v nádobách. V praktické části práce demonstruje autor na modelovém příkladu postup řešení výběru prostor pro umístění nádob s rostlinami a volbu vhodných pěstebních skupin rostlin. Výsledkem práce jsou zvolené čtyři plochy, pro které jsou navrženy konkrétní prototypy nádob a pěstební skupiny rostlin. Pro každý prototyp je vytvořen modelový osazovací plán. Pro pěstební skupiny rostlin je pak vytvořen časový a organizační harmonogram celoročních prací.
|
|
|
Ocenění veřejné zeleně v intravilánu obce
ŠAŠKOVÁ, Klára
Diplomová práce se zabývá oceňováním dřevin mimo les. Cílem je ocenit veřejnou zeleň v intravilánu vybraných obcí. Práce je rozdělena na literární a praktickou část. Literární rešerše je zpracována na základě literárních zdrojů a popisuje metody oceňování mimo lesních dřevin. Praktická část se zabývá charakteristikou zájmového území a použitými metodami při ocenění. Výsledky obsahují samotné ocenění zjištěných dřevin.
|
|
|
Návrh revitalizace vybraného parku
VACÍKOVÁ, Anežka
Diplomová práce se zabývá rozdělením krajiny a jejími funkcemi s ohledem na okolní svět a člověka. Řeší definici veřejného prostoru a veřejné zeleně a její vliv na městské prostředí a psychický stav člověka. Je zde popsána péče o veřejnou zeleň, jako je řez stromů či ochrana dřevin. V praktické části je popsáno a zanalyzováno vybrané řešené území v závislosti na shromážděných podkladech a provedeném terénním průzkumu. Inventarizace dřevin a dendrologický průzkum se staly základem pro vytvoření návrhu řešení revitalizace parku. Tento návrh se skládá z popisu jednotlivých výsadeb a dalších krajinných prvků, díky kterým dojde k propojení krajinné a sídelní zeleně. V poslední části byla popsána realizace návrhu, postup výsadeb a povýsadbová krátkodobá i dlouhodobá následná péče.
|
|
|
Proměny veřejné zeleně a její kultivace na přelomu 19. a 20. století (případová studie města Kolína)
Michálková, Barbora ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Pauknerová, Karolína (oponent)
Předkládaná diplomová práce si klade za cíl posoudit, k jakým proměnám veřejné zeleně docházelo na přelomu 19. a 20. století s důrazem na plochy, které primárně sloužily pro kulturní a společenské využití. Jedním z nejvýraznějších subjektů vytvářejících specifický ráz krajiny v industriálních městech v tomto období jsou okrašlovací spolky, na jejichž význam se pokusím touto prací poukázat. V úvodních kapitolách je problematika zařazena do historicko- společenského kontextu, vymezeny jsou základní pojmy spojené s industriální společností. Představena je podstata fungování okrašlovacích spolků společně s předmětem jejich činnosti. Nutnou součástí práce je taktéž pojednání o významu zeleně, její vývoj a typologie. Druhý oddíl zahrnuje regionální sondu věnující se přeměně zeleného prostranství v rámci městského organismu Kolína v průběhu jeho proměny v moderní průmyslové město. Na základě získaných archivních dat je v rámci této problematiky zhodnocena činnost místního okrašlovacího spolku, což umožnilo vytvoření příspěvku týkajícího se dosud nedostatečně zanalyzovaného vztahu společnosti a veřejné zeleně.
|
host ::
RSS.